Ruleta
osm míst, jeden krupiér, kolo na očích všech
Pět stolů v patře nad jídelnou: ruleta, dva stoly blackjacku a dva pokerové. Jak vypadá sál a jak se u něj poprvé začíná.
Do patra vede točité schodiště, po kterém se jde pomalu, protože ti vždycky někdo jde naproti. Nahoře je dlouhý sál s nízkým stropem a trámy, pod kterými se musí prvních pár minut chodit zlehka. Lampy visí nízko a svítí jen na sukno, takže zbytek sálu zůstává v příjemném přítmí. Stoly jsou rozmístěny tak, aby mezi nimi šlo projít s tácem i s kabátem přes ruku.
Ruleta je jedna a stojí uprostřed. Kolem ní je osm míst a krupiér Petr Vávra před každým kolem ohlásí, co se stane. Hraje se s žetony, které na konci kola krupiér stáhne k sobě; stůl nikdy nenese nic než sukno, žetony a ruce. Nikdo tu nic neplatí a nikdo nic nevydělává, a právě proto se u toho stolu hraje tak dobře.
Blackjack máme na dvou stolech, každý pro sedm hráčů. Cíl je prostý: dostat se co nejblíž k jednadvaceti a nepřekročit ho. Poker se hraje na dalších dvou stolech, kde se střídají čtyři varianty: Texas Hold’em, Omaha, Seven Card Stud a Five Card Draw. Která varianta běží, najdeš na křídové tabuli u schodiště.
Kdo nehraje, má v rohu lavici s výhledem na všechny stoly a konvici čaje. Je to nejoblíbenější místo v domě: sedí se tam pohodlně, nikdo tě nevyrušuje a když zatoužíš po hře, stačí vstát. Aleš Novotný tvrdí, že polovina hostů si na lavici sedla jen na chvíli a dnes hraje každý večer.
Zvuk v sále je zvláštní. Podlaha je z masivních fošen, lampy mají plátěná stínidla a pod stoly jsou položené plstěné podložky, takže žádná židle nezaskřípe. Když se hraje, slyšíš jen karty, kolo rulety a šepot hostů. Kdo přijde z jídelny, na prahu se zastaví a ztiší hlas sám od sebe.
Světlo je tu důležité. Každý stůl má vlastní lampu, kterou krupiér rozsvěcí při výkladu, a ostatní zůstávají pro hosty u zdi tlumené. Nikdy není tak tma, aby ses bál, a nikdy není tak jasno, aby tě světlo oslňovalo. Aleš Novotný lampy nastavuje ručně a každý týden je přeměřuje, protože sukno časem trochu vybledne.

osm míst, jeden krupiér, kolo na očích všech
dva stoly, každý pro sedm hráčů
dva stoly, čtyři varianty hry, tabule u schodiště
v rohu s výhledem na celý sál a s čajem
Vystoupáš po točitém schodišti a hned nahoře tě zastaví Aleš nebo Petr. Zeptají se, co už znáš a co ne, a podle toho tě pošlou k nejklidnějšímu stolu. Nemusíš nic předstírat, nikdo tě nebude zkoušet.
U schodiště dostaneš hromádku žetonů, které jsou jen žetony a nic jiného. Nemají žádnou hodnotu v penězích, nedají se koupit ani prodat a po hře se vracejí do mísy u schodiště. Odnést si domů můžeš akorát dobrý večer.
Krupiér ti u stolu vysvětlí pravidla. Řekne je klidně, ukáže je na pár ukázkových rozdáních a zeptá se, jestli je všechno jasné. Pokud ne, řekne to znovu jinak. Nikdo se tu nesměje, když se zeptáš dvakrát.
Mezi koly krupiér vysvětluje, co se stalo, a odpovídá na dotazy. Je to nejlepší chvíle, kdy se ptát: nikdo nespěchá, karty leží na stole a tvůj soused rád poví, jak to vidí on. Pokud se ti zdá, že jsi nepochopil, řekni to; krupiér to vysvětlí ještě jednou.
Pak přijde první kolo. Nic se tam neděje: dostaneš karty, podíváš se, co s nimi, rozhodneš se a krupiér ti pomůže, pokud váháš. Většinou se po prvním rozdání ukáže, zda tě hra chytí. Pokud ne, vrátíš se na lavici.
Když máš pocit, že stačí, odlož žetony na stůl a sejdi do jídelny. Nikdo tě nepřemlouvá, nikdo se nezlobí a stůl se klidně uvolní pro dalšího hosta. Čaj tě čeká.
Při odchodu vrátíš žetony do mísy a Denisa ti podá kabát. Cestou po schodech se otoč: nahoře se pořád hraje a lampa nad rohem ti svítí na cestu domů, dokud nebude jedna hodina po půlnoci.
Rozhodneš-li se přijít znovu, Denisa ti v knize rezervací najde stejné místo u stolu. Nemusíš se o nic starat, stačí napsat den a hodinu. Kdo si jednou zvykl, zpravidla se vrací na stejný stůl a ke stejnému krupiérovi.
Nárožní palác je dům pro dospělé, jídelna i patro. Než půjdeš dál, potvrď, že ti je osmnáct nebo víc.
Vstup pouze od 18 let. Hrajeme jen na místě, na žetony bez hodnoty.