Hrací sál

Hrajeme u stolů

Pět stolů v patře nad jídelnou: ruleta, dva stoly blackjacku a dva pokerové. Jak vypadá sál a jak se u něj poprvé začíná.

V patře

Sál s nízkým stropem a zelenými stoly

Do patra vede točité schodiště, po kterém se jde pomalu, protože ti vždycky někdo jde naproti. Nahoře je dlouhý sál s nízkým stropem a trámy, pod kterými se musí prvních pár minut chodit zlehka. Lampy visí nízko a svítí jen na sukno, takže zbytek sálu zůstává v příjemném přítmí. Stoly jsou rozmístěny tak, aby mezi nimi šlo projít s tácem i s kabátem přes ruku.

Ruleta je jedna a stojí uprostřed. Kolem ní je osm míst a krupiér Petr Vávra před každým kolem ohlásí, co se stane. Hraje se s žetony, které na konci kola krupiér stáhne k sobě; stůl nikdy nenese nic než sukno, žetony a ruce. Nikdo tu nic neplatí a nikdo nic nevydělává, a právě proto se u toho stolu hraje tak dobře.

Blackjack máme na dvou stolech, každý pro sedm hráčů. Cíl je prostý: dostat se co nejblíž k jednadvaceti a nepřekročit ho. Poker se hraje na dalších dvou stolech, kde se střídají čtyři varianty: Texas Hold’em, Omaha, Seven Card Stud a Five Card Draw. Která varianta běží, najdeš na křídové tabuli u schodiště.

Kdo nehraje, má v rohu lavici s výhledem na všechny stoly a konvici čaje. Je to nejoblíbenější místo v domě: sedí se tam pohodlně, nikdo tě nevyrušuje a když zatoužíš po hře, stačí vstát. Aleš Novotný tvrdí, že polovina hostů si na lavici sedla jen na chvíli a dnes hraje každý večer.

Zvuk v sále je zvláštní. Podlaha je z masivních fošen, lampy mají plátěná stínidla a pod stoly jsou položené plstěné podložky, takže žádná židle nezaskřípe. Když se hraje, slyšíš jen karty, kolo rulety a šepot hostů. Kdo přijde z jídelny, na prahu se zastaví a ztiší hlas sám od sebe.

Světlo je tu důležité. Každý stůl má vlastní lampu, kterou krupiér rozsvěcí při výkladu, a ostatní zůstávají pro hosty u zdi tlumené. Nikdy není tak tma, aby ses bál, a nikdy není tak jasno, aby tě světlo oslňovalo. Aleš Novotný lampy nastavuje ručně a každý týden je přeměřuje, protože sukno časem trochu vybledne.

Detail ruletového kola v tlumeném světle

Ruleta

osm míst, jeden krupiér, kolo na očích všech

Blackjack

dva stoly, každý pro sedm hráčů

Poker

dva stoly, čtyři varianty hry, tabule u schodiště

Lavice

v rohu s výhledem na celý sál a s čajem

Poprvé u stolu

Jak se začíná, když to ještě neznáš

  1. Schody nahoru

    Vystoupáš po točitém schodišti a hned nahoře tě zastaví Aleš nebo Petr. Zeptají se, co už znáš a co ne, a podle toho tě pošlou k nejklidnějšímu stolu. Nemusíš nic předstírat, nikdo tě nebude zkoušet.

  2. Žetony do ruky

    U schodiště dostaneš hromádku žetonů, které jsou jen žetony a nic jiného. Nemají žádnou hodnotu v penězích, nedají se koupit ani prodat a po hře se vracejí do mísy u schodiště. Odnést si domů můžeš akorát dobrý večer.

  3. Výklad bez spěchu

    Krupiér ti u stolu vysvětlí pravidla. Řekne je klidně, ukáže je na pár ukázkových rozdáních a zeptá se, jestli je všechno jasné. Pokud ne, řekne to znovu jinak. Nikdo se tu nesměje, když se zeptáš dvakrát.

  4. Mezi koly

    Mezi koly krupiér vysvětluje, co se stalo, a odpovídá na dotazy. Je to nejlepší chvíle, kdy se ptát: nikdo nespěchá, karty leží na stole a tvůj soused rád poví, jak to vidí on. Pokud se ti zdá, že jsi nepochopil, řekni to; krupiér to vysvětlí ještě jednou.

  5. První rozdání

    Pak přijde první kolo. Nic se tam neděje: dostaneš karty, podíváš se, co s nimi, rozhodneš se a krupiér ti pomůže, pokud váháš. Většinou se po prvním rozdání ukáže, zda tě hra chytí. Pokud ne, vrátíš se na lavici.

  6. Pauza na čaj

    Když máš pocit, že stačí, odlož žetony na stůl a sejdi do jídelny. Nikdo tě nepřemlouvá, nikdo se nezlobí a stůl se klidně uvolní pro dalšího hosta. Čaj tě čeká.

  7. Odchod domů

    Při odchodu vrátíš žetony do mísy a Denisa ti podá kabát. Cestou po schodech se otoč: nahoře se pořád hraje a lampa nad rohem ti svítí na cestu domů, dokud nebude jedna hodina po půlnoci.

  8. Příště znovu

    Rozhodneš-li se přijít znovu, Denisa ti v knize rezervací najde stejné místo u stolu. Nemusíš se o nic starat, stačí napsat den a hodinu. Kdo si jednou zvykl, zpravidla se vrací na stejný stůl a ke stejnému krupiérovi.